Koně komunikují pomocí celé variace signálů:
- Viditelné
- Zvukové
- Chemické
- Kontaktní
- Tiché nebo jasné
- Jednoduché nebo kombinované
- Signály, definované kontextem
Viditelné signály
Příklady vizuálních signálů:
- Koně velmi důsledně monitorují postoje ostatních členů stáda. Uvolněný kůň má natažené tělo a hlavu a krk nese nízko. Napjatý kůň je zkrácený a jeho hlava a krk jsou neseny vysoko.
- Stádo většinou zrcadlí pohyb vůdčí klisny. Pokud celé stádo prchá, bude zde mnoho pohybu, který je obvykle řízen vůdčím hřebcem stáda, který se obvykle drží vzadu. Během klidných chvil při pastvě bude velmi málo viditelného pohybu ve stádě.
- Hříbata používají rychlé pohyby žvýkání jako symbol podřízenosti a jako důkaz toho, že jejich chování nemusí být „napravováno“. Občas můžeme vidět i starší koně provádět toto gesto.
- Koně komunikují pomocí nejjemnějších pohybů svých uší. Obě uši přilepené dozadu znamenají „běž pryč“. Kůň s ušima postavenýma dopředu je ve střehu. Kůň s ušima položenýma jemně dozadu se soustředí na jezdce. Víc o postavení uší a jejich významu v článku.
- Koně, kteří žvýkají a olizují se dávají najevo svou submisivitu a rozhodnutí zůstat v dané situaci. Toto je známkou nejistoty: kůň si není jistý, jak bude jeho projev podřízenosti přijat. Kůň v podstatě testuje novou společenskou situaci. Toto chování je podobné tomu, co je často představování jako „napojení se“ (joining up), když pracujete s koněm v kruhovce.
- Koně také velmi často používají svůj ocas pro vyjádření svého názoru. Více o významu pohybu ocasem v článku.
- Pokud se koni něco nelíbí, vyjádří svůj názor pomocí eskalování signálů, než začne kopat či kousat. Zvedne hlavu a krk, sklopí uši dozadu k hlavě, bude hrozit pomocí otevřené tlamy a pokud ani toto nepomůže natočí se k vám zadkem, pokud ani teď neustoupíte, začne kůň kousat či kopat.
Zvukové signály
Mezi zvukové signály řadíme:
- Hlasité řehtání: Kůň říká: „Hej, já jsem tady, kde jsi ty?“
- Tiché ržání: Kůň říká: „Ahoj?“, stejně tak je to zvuk, který vydává klisna a její hříbě.
- Pištění: Tento zvuk obvykle vydávají koně, když se poprvé setkají. Jedná se o krátké hlasité pištění.
- Frkání: Je-li kůň rozrušený (varuje tím stádo před hrozícím se nebezpečím), může frkat – rychle a intenzivně vyfukovat vzduch skrze nozdry.
- Mručení: Obvykle je možné slyšet koně „mručet“, když vstává po válení se. Stejně tak mohou „mručet“ koně, kteří trpí bolestmi.
- Vyjeknutí: V extrémních situacích vzrušení nebo násilí může kůň vydat velmi vysoký pronikavý výkřik nebo vyjeknutí.
- Dupání kopytem: Dupání kopytem může znamenat, že koni není daná situace příjemná.
- Hrabání kopytem: Hrabání přední nohou je znak frustrace.
Chemické signály
Jezdci často podceňují sílu chemických signálu, protože nemají stejně rozvinutý čich. Příklady takovýchto signálů jsou:
- Když se koně poprvé setkají, důkladně si vzájemně očichají nozdry a tlamu a pokračují očicháním třísel a břicha.
- Pach každého koně je individuální a je velmi důležitý pro identifikaci mezi koňmi. Pokud koně umyjeme, může se stát, že ho ve stádě ostatní koně nepoznají.
- Hříbě může být viděno, jak mává ocasem ze strany na stranu a vytváří tak závan svého pachu směrem ke své matce – jedná se o důležitý proces upevňování pouta mezi hříbětem a klisnou.
- Klisna používá zápach své moči ke komunikaci s hřebcem – říká mu tak, ve které fázi říje se právě nachází.
- Hřebci se často vyprazdňují na stejná místa nebo stejné hromádky, aby tak ukázali svou sílu. Díky tomu hřebci mnohem lépe využívají pastvinu než klisny a valaši, kteří kálejí kdekoliv po celé pastvině a následně nejsou ochotni spásat trávu poblíž svého trusu.
- Klisny, kterým se ztratila jejich skupina, ji mohou najít pomocí očichávání výkalů. „Hromádky“ tedy pomáhají při navigaci a orientaci.
Kontaktní signály
Koně umí dávat velmi jasné, avšak i velmi jemné signály.
- Jasným signálem je stavění se na zadní.
- Diskrétním signálem může být např. kálení přes „hromádky“ jiných členů stáda.
Většina signálů, které koně dávají, je velmi jemná a to z prosté snahy na sebe nepoutat pozornost – upoutáte-li na sebe pozornost, velmi pravděpodobně „zaujmete“ i predátora.
Jednoduché nebo kombinované signály
Koně komunikují pomocí jednoduchých či kombinovaných signálů.
- Jednoduchým signálem může být řehtání.
- Kombinovaným signálem pak pohyb tlamy, uší a ocasu.
Různé kombinace mohou znamenat jiné věci:
Pokud je tlama koně otevřená a jiný kůň se přibližuje, je-li povolený spodní ret a my můžeme vidět zuby, může to znamenat: má-li kůň nastražené uši dopředu – pravděpodobně vítá stádového kolegu, který si přišel pro trochu vzájemného čištění. Nicméně pokud jsou uši sklopené vzad, je toto pravděpodobně signál hrozby.
Signály definované kontextem
Kontext, ve kterém daný signál vnímáme je velmi důležitý. Například:
- Je-li některá z klisen „nakloněna“ hřebci, hřebec nebude projevovat zájem o „prověření“ pachu moči jiných klisen. Nicméně, nebude-li žádná z klisen ve stádě v danou chvíli projevovat zájem, hřebec bude zkoumat každou loužičku ve výběhu.
- Kouše-li kůň jemně kůži jiného koně, může se jednat o varování, ale stejně tak výzva ke hře.
Čím více toho víte o jazyce koní, tím lépe rozumíte, jak koně mezi sebou komunikují a tím lepším trenérem můžete být.
Pokud jste schopni odpovídat na signály správně, bude to znamenat bezpečí, uvolnění a příjemně strávený čas jak pro vás, tak pro vašeho koně.
