Jeden mýtus, tři fakta a jedno doznání o nápravě nežádoucího chování u koní

Mýtus: Pokud nedovolíte koni dělat chyby, tak se nemá z čeho poučit.

Jedná se o populární mýtus ve světě koní, kdy je potřeba koni dovolit udělat chybu proto, aby se z ní poučil. Toto obvykle obnáší umožnění koni provedení nežádoucího chování - v podstatě nastavení věcí tak, aby kůň nežádoucí chování provedl - a ve chvíli, kdy dané chování provede, tak jeho napravení.

Podívejme se na fakta, která vyvrací tento mýtus.

Fakta:

1. Chcete-li vyřešit nežádoucí chování, je obvykle zcela zbytečné jej vyvolat.
2. Vyvolání nežádoucího chování je často kontraproduktivní.
3. Navozováním a spouštěním nežádoucího chování můžete zhoršit stávající problémy, nebo dokonce vytvářet nové.

Podívejme se na každý fakt podrobněji

1. I nejvážnější problémy chování - jako vyhazování, plašení, vzpínání, kopání, kousání, útočení, odmítání naložení do vozíku atd. - není třeba vyvolávat chcete-li je vyřešit. Místo vyvolání takového chování, poradci (behavioristi) identifikují příčinu nežádoucího chování, určí a řeší, co způsobuje, že chování pokračuje a eliminují problematické chování tím, že koně naučí místo toho jiné - žádoucí chování. 

2. Pokaždé, kdy dojde k nežádoucímu chování, si kůň dané chování „procvičí“ a čím déle tento stav přetrvává, tím těžší je daný problém vyřešit. Navíc, je-li dané chování aktivováno - zejména to chování, které vede k agresivitě koně nebo pokusu o útěk také obvykle vede k žádoucímu důsledku pro koně, tedy k posílení daného chování, což koně motivuje k jeho opakování v budoucnosti. To také znamená, že pokud koni v 9/10 případů dané chování neprojde, stačí ten jeden případ z deseti, aby to byl pro koně dostatečný důvod pro opakování. Chování, které je „procvičováno“ - i nepravidelně - je posilováno.

3. Nežádoucí chování nevzniká z ničeho. To znamená, že něco vždy „připraví živnou půdu“ pro vznik daného chování. Většinou jsme to my, lidé, kdo tuto živnou původu pro nežádoucí chování připraví, což znamená, že jste ti, kdo koně do takovýchto situací dostává. Když člověk takovouto situaci připraví, uchylují se pak často k trestu, aby tím zastavili dané chování. Trest je cokoliv, co je provedeno s cílem zajistit, aby se dané chování v budoucnu již neobjevovalo. Několik příkladů: „donutit koně hýbat nohama“, zajistit, aby nežádoucí chování pro koně znamenalo více práce“, plesknutí, švihnutí bičem, úvazy, couvání koně, vysílání na kruh, eskalační fáze, která koně přiměje běhat na kruhu a opakovaně měnit směr a tak dále. Jednoduše řečeno, pokud zapříčiníme vznik situace, kdy kůň nežádoucí chování provede, tak jej potrestáme.

Použití trestu je problematické. Je obtížné jej efektivně používat, aniž bychom koni způsobili trvalé psychické poškození nebo fyzickou bolest. Jen zřídka je trest použit, když jsme klidní, což znamená, že náš úsudek může být zastřen a načasování může být špatné. Agrese nebo strach často způsobí, že se problém ještě zhorší. Může dojít k vytvoření nového nežádoucího chování nebo negativní asociace týkající se tréninku. Trest potlačuje schopnost učení a není možné pomocí trestu koni sdělit, co jiného má dělat namísto nežádoucího chování. Trest také může poškodit důvěru mezi koněm a člověkem.

Nejlepším trenérem, který používá trest je elektrický ohradník. Nikdy jsem neviděla lepšího a schopnějšího trenéra a zřejmě ani vy ne. Ale i přes jeho dokonalou aplikaci a načasování, ani jeho výsledky nejsou vždy to, co bychom si představovali. Mnoho koní má strach přiblížit se k elektrickému ohradníku nebo věcem s ním spojeným jako je bílá páska nebo tikající zvuk.  Pro jiné koně není trest elektrického ohradníku dost silný a kůň přes ohradník prostě projde. Další koně se mohou nechtěně zamotat do ohradníku, což způsobí paniku a potřebu probojovat se přes plot, zatímco ten je „trestá“. Velmi podobné problémy vykazují koně, kteří byli vystaveni trestům v tréninku. Pokud si přečtete text výše a slovo „ohradník/elektrický ohradník“ si zaměníte za „trenér“, pochopíte některý z problémů. S ohledem na výše zmíněné problémy s tresty, měl by být trest používán jen vzácně, a to zkušeným trenérem, který rozumí jeho omezením a vedlejším účinkům a který nejdřív vyzkoušel jiné metody řešení problémů.

Doznání: Jedním z nejhorších aspektů týkající se koloběhu nežádoucího chování a trestání je ten, že velmi posilující, pro trenéra. Chování, které je posíleno se pravděpodobněji vyskytne i v budoucnu. Pokud trenér použije trest a nežádoucí chování přestane, trenér jej použije i v budoucnosti. Jsem ráda, že osobně vím, jak pravdivé je toto tvrzení. Jistou část své kariéry trenéra koní jsem strávila rutinním spouštěním nežádoucího chování a následným trestáním, které chování zastavilo. Tou dobou to byl jediný způsob, jak takovéto problémy řešit. Nebyla jsem si vědoma důsledků, které tento přístup může koním způsobovat. Někde hluboko v sobě jsem navíc byla silně posílena chválou ostatní lidí, za schopnost bezpečně zvládat koně, kteří se chovali nebezpečně. 

Naštěstí jsem od té doby zjistila, že není nutné nežádoucí chování vyvolat, abych jej byla schopna zastavit. Drtivá většina problémového chování lze vyřešit, aniž by kdy byl použit trest. Vím, že je to pravda, jak z teorie, tak ze zkušenosti. Řešení i těch nejzávažnějších problémů lze provést určením příčiny, identifikováním a řízením faktorů, které toto chování „přiživují“ a tím, že koně naučíme jiné chování namísto toho nežádoucího. Bez jakéhokoliv spouštění nežádoucího chování.

Šťastný trénink.