Články a videa o koních

KoněČesky.cz

Zdraví

Váš kůň má kissing spines, co teď?

Toto je třetí část článku, která navazuje na sérii „Kissing spines – diagnóza nebo symptom?

V tomto článku vysvětlím, proč je kissing spines příznak, ne diagnóza. Diagnózou je syndrom horní linie (SHL).

Začne-li povázka tuhnout a být „přilnavá“, nemůže již správně fungovat. Povázka je zapojena do mnoha důležitých tělesných funkcí. Dává tělu tvar, zajišťuje tělu „závěs“: například při dopadu na zem se tělo nezhroutí, ale dále drží pohromadě. Zajišťuje, že se svaly mohou po sobě pohybovat (klouzat jeden po druhém), že orgány drží na místě a že tělo udržuje správný postoj, a to ve spolupráci s posturálními svaly. Toto je jen pár z mnoha dalších funkcí povázky.

Povázka může správně pracovat jen pokud je tělo v rovnováze. Jsou-li stavební bloky těla postaveny nakřivo, tedy nejsou-li rovnovážné, pak musí povázka pracovat více, než by měla a výsledkem jsou omezení z důvodu přetížení. Posturální svaly se přetěžují a svaly, které jsou určené k pohybu musejí pomáhat s kompenzací nerovnováhy, nakonec pracují stejně jako posturální svaly. Nicméně tyto svaly jsou určeny pro něco jiného (pohyb), takže se touto činností přetíží velice záhy.

Krok č.1 při rehabilitaci koní se SHL (a pravděpodobně kissing spines) je uvolnění povázky. Povázka v těle vytváří určité dráhy, které se linou celým tělem a na různých místech se kříží, což znamená, že jsou všechny dráhy mezi sebou propojeny. Znalost těchto drah, jejich „tras“ a spouštěcích bodů (trigger point), které na těchto trasách leží, je velmi důležitá. Ponecháme-li některé dráhy povázky zatuhlé, tyto následně negativně ovlivní všechny ostatní. Například povázka, která je připojená k pánevnímu dnu, ovlivňuje žebra.

Tím pádem potřebujete terapeuta, který má vzdělání týkající se uvolňování povázky, a hlavně ohledně povázky v dolní části krku a CTO (spojení mezi posledním krčním a prvním hrudním obratlem – cervical thorasic junction). Toto je oblast, které se všeobecně věnuje velmi málo pozornosti. Z mých zkušeností vyplývá, že POUZE osteopatie nebo POUZE fyzioterapie nebo POUZE kraniosakrální terapie nebo POUZE trénink nebo POUZE chiropraxe nepřináší požadované výsledky!!! Pro optimální výsledek musíme techniky kombinovat. Během let jsem zjistila, že uvolnění povázky je skvělým prvním krokem. Mnoho bloků v páteři se následně samovolně uvolní při pohybu koně. Je tomu  tak vždycky?

NE! Občas potřebuji provést manipulace. Ale čím méně manipulací, tím lépe a čím jsou jemnější a méně invazivní, tím lépe. Ale vždy tak, aby to dávalo smysl a fungovalo to.

Kromě toho, že potřebujeme různé techniky a disciplíny, často potřebujeme i různé terapeuty se stejným zaměřením. Každý má své vlastní kvality a v rehabilitačním týmu by se měli všichni doplňovat.

Každý týden se učím nové věci. Už před 10 lety jsem si myslela, že toho vím dost, ale v porovnání s dneškem jsem věděla skutečně pramálo. Obávám se, že až se za 10 let ohlédnu za dneškem, budu si myslet úplně to samé.

Kromě terapií potřebujeme také další disciplíny. Například výživa koně musí být správná (povázka přímo reaguje na změny v příjmu a složení živin), kopyta i končetiny musejí být v rovnováze, sedlo, uzdečka, jezdec, případně další léčba při problémech s vnitřními orgány atd. 

Bez čeho se však nic z výše uvedeného neobejde je povázka a trénink. Uvolnění povázky umožní koni dostat se do správného držení těla, ale trénink musí koně toto držení těla naučit a umožnit mu adaptovat se na něj, aby se v něm upevnil a mohl dále posílit. Základem správného tréninku je vždy rovnováha koně. Prvním krokem musí být vertikální rovnováha. Odsud vychází „dopředu, dolů a ven“. Jakmile je kůň schopen udržet tuto rovnováhu, pokračujeme s „uzavíráním“ dolní linie, čímž zvyšujeme stabilitu koně. Tohoto není možné docílit ze dne na den!

Nejdůležitějšími faktory jsou tedy čas a trpělivost.

Dolů, dopředu a ven je základní pozice, resp. držení těla koně, která je naprosto nezbytná. Je to držení těla s NOSEM PŘED KOLMICÍ a očima v úrovni kyčlí. Kůň musí být ve vertikální rovnováze, což ho přiměje „zvednout kohoutek“. Tato pozice nemůže být po koni vyžadována za použití otěží, ale kůň k ní dojde samovolně jakmile bude stabilní ve vertikální rovnováze!!!

Na prvním obrázku vidíte koně před začátkem rehabilitace, na druhém pak stejného koně po prvním ošetření. Na třetím obrázku je kůň v pozici dolů, dopředu a ven a na čtvrtém kůň s uzavřenou dolní linií, který má nos před kolmicí, takže si zachovává potřebné natažení krku.

Ano, jsou i případy kissing spines, které už není možné zrehabilitovat. Přestože je z mého pohledu kissing spines pouze symptom, i symptom může být tak závažný, že už není možné jej úplně vyléčit. Toto může být způsobeno tím, že již došlo k příliš velkým změnám v kosterních strukturách, došlo k poškození supraspinálního (= působícího nad míchou) vaziva, či z jiných důvodů jako je například osteoartróza v křížokyčelním kloubu, či krčních obratlích.

Obr. 1

Obr. 2

Obr. 3

Obr. 4




Komentáře

Přidat komentář